Včelařská konference

Dobry den,

mam zacatecnicky dotaz. Vcelarim v Moravskych univerzalech s plodistem a
dvemi medniky.
-------
Mám takový nestandardní návrh:

Vezmi tři latě, raději však prkna, přibij k nim něco - překližku, sololit, prkny napříč, nějak udělej uzávěr česna na zimu. A máš dno. Doporučuji výšku alespoň 7cm.

Včely nech tak jak jsou, nakrm je pořádně a na konci srpna dva medníky posaď na to vyrobené dno.

Za zimních měsíců si s plodištěm zatop a vyrob si neuteplené medníky.

Příští rok zazimuj včely v neuteplených a uteplených nástavcích(mednících), pozoruj rozdíly a pokud dojdeš k závěru co já, tak si zatopíš i s těmi zateplenými medníky.
Nebo z nich uděláš něco na odchov matek, atd.

Když ne, tak budeš jako soused včelařit jen v zateplenách mednících.

Podle mě, žádné okénko a přístup do plodiště nenahradí pohodlí práce v podletí u úlů s odnímatelným dnem. Tedy s pravým amerikáncem, jak psali osvětlení včelaři již před sto lety:-)

Karel

- V zimě si z MÚ zatop, to je nejlepší k čemu tyto úly mohou sloužit ! V současné době se již nenechají v těchto úlech chovat včely. Malý prostor, těžké, atd. Opravdu jenom podpálit a pořídit si jednoduché nástavky a radějí s nižší rámkovou mírou.
Přejít na nástavkový způsob včelaření nestačí si pořídit pouze tyto úly, ale musí se změnit způsob ošetřování včel v těchto úlech. Každý kdo se snaží včelařit nástavkovým způsobem tak jak včelařil jeho děda a praděda, bude na nízké rámky nadávat stejným způsobem jak přítel, kteřý níže popisuje nevýhody nízkých rámků.

V zimě si z MÚ zatop, to je nejlepší k čemu tyto úly mohou sloužit ! V současné době se již nenechají v těchto úlech chovat včely. Malý prostor, těžké, atd. Opravdu jenom podpálit a pořídit si jednoduché nástavky a radějí s nižší rámkovou mírou.
______________________________________________________________

Naprosto souhlasím.

Co se týče zimování ve více prostorech, je třeba si u vysokých rámkových mírách dávat pozor na meziplástovou mezeru, zvláště, pokud se chumáč nevytvoří v horním nástavku ( kde je většina zásob ). Mezipatrová mezera by neměla být větší než 1 cm ( u univerzálů bývá i přes 2 cm ). U vysokých plástů se objevuje problém nedostavování díla ke spodní loučce, což může rozšířit mezeru i o více jak 1,5 cm. Jsou-li mezery příliš velké ( také to znatelně podporuje plod ve spodním patře ), často se stává, že chumáč utvořený ve spodním prostoru nepřejde během zimy na zásoby do horního a včelstvo uhyne hlady. Univerzály nepovažuji za úly vhodné k vícepatrovému způsobu zimování a včelaření se silnými včelstvy.

S pozdravem...M. Václavek...

V těchto úlech musí při krmení na zimu být plodové hnízdo vždy v horním
nastavku. Včely sice občas umí překročit i docela širokou mezeru, podstatné
je, aby v horních rámcích byly zásoby už odspodu, na prázdné rámky nejdou,
ale spoléhat se na nejde, proto je umístění plodového hnízda před nebo během
krmení do horního nadstavku - medníku jistota. Potom může být meziplástová
mezera klidně i několik centimetrů. Včely potom sedí na podzim a na začátku
zimy napůl na horních plástech a napůl visí do mezery , případně obsedají
vrch spodních plástů. Jak vyberou prvních pár dm2 zásob, posunou se potom
nahoru a meziplástovou mezeru opustí, "vsajou" se do rámků v medníku.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 21, 2008 12:50 PM
Subject: Re: Zuzeni na zimu
> Naprosto souhlasím.
>
> Co se týče zimování ve více prostorech, je třeba si u vysokých rámkových
> mírách dávat pozor na meziplástovou mezeru, zvláště, pokud se chumáč
> nevytvoří v horním nástavku ( kde je většina zásob ). Mezipatrová mezera
by
> neměla být větší než 1 cm ( u univerzálů bývá i přes 2 cm ). U vysokých
> plástů se objevuje problém nedostavování díla ke spodní loučce, což může
> rozšířit mezeru i o více jak 1,5 cm. Jsou-li mezery příliš velké ( také to
> znatelně podporuje plod ve spodním patře ), často se stává, že chumáč
> utvořený ve spodním prostoru nepřejde během zimy na zásoby do horního a
> včelstvo uhyne hlady. Univerzály nepovažuji za úly vhodné k vícepatrovému
> způsobu zimování a včelaření se silnými včelstvy.
>
> S pozdravem...M. Václavek...

V zimě si z MÚ zatop ....

S chovem včel jsem začínal právě v MU a dodnes mám na jedné včelnici 2 ks těchto úlů. Byly doby kdy jsem tyto úly pálil - mimochodem jde to dost špatně. Pak jsem lehce zmoudřel a dnes je mám zachované jako památku na mého dědu. Včely v nich chovám více než 20 let a za tu dobu mi v nich neuhynulo ŽÁDNÉ VČELSTVO ! ! ! Pouze lehce jsem je modifikoval a přidal jeden nástavek. Jinak v porovnání s nástavkovými úly - MÚ má 2 nevýhody - těžší nástavky a pevně spojené dno. Pokud se s tím naučí včelař pracovat, nevidím problém. Navíc souhlasím s Antonem - pokud někomu vyhovuje zadovák - proč ne ?

. . . p. Václavek a konference.

Konfernence, jak alespoń doufám, slouží ke svobodnému vyjádření názorů - pokud se tak samozřejmě děje v mezích slušného chování. Takže nesouhlasím s vyhazováním někoho od někud.

Druhá stránka věci je, že některé příspěvky výše uvedeného jsou z mého pohledu poněkud "ultra". Ale patří to k jeho způsobu prezentace, takže s tím se dá asi těžko něco dělat. Jen bych si p. Václavka dovolil poctít malou radou. A nemyslím to nijak ve zlém.

Před nějakým časem zde p. Čermák psal o převedení teoretických poznatků do praxe a o srovnávacích pokusech na kontrolních skupinách včelstev. Pro mě z toho jasně vyplynulo jediné - pokud chci dogmaticky prosazovat své názory - např. metodu LBV, vhodnost nást. včelaření, měl bych si na včelnici vše prakticky vyzkoušet a pak s tím vyrazit do světa. A takové srovnání vyžaduje destítky včelstev a léta zkoumání.

Leoš

Ve včelařství 100% jistota neexistuje. Vždy je určitá nenulová pravděpodobnost vzniku nečekané situace, která naruší účinek ,,zaručené metody,,. Je pravda, že je třeba zkoumat několik let, než lze danou metodiku právoplatně prohlásit za ,,zaručenou,, ( nikoliv však 100% ). Nicméně někteří včelaři jsou nedočkaví a publikují své nápady ještě před patřičným vyzkoušení. Je to špatné? Negativní stránka věci je možnost zbytečného zmatení. Na druhou stranu tím, že se novinka publikuje dříve, začne se jí zabývat větší množství lidí, což pomůže k jejímu dřívějšímu prověření. Může nastat případ, kdy je účinek zkoumané metody vázán na dané prostředí, či je spojen s nějakou specifickou činností, na první pohled nedůležitou. V takové situaci úplné rozřešení nastane až po zveřejnění a vyzkoušení metody v jiných podmínkách. Oba postupy mají své výhody a nevýhody.

S pozdravem...M. Václavek...

PS
Jsem rád, že autoři LBV metody se rozhodli pro variantu druhou.

> Před nějakým časem zde p. Čermák psal o převedení teoretických poznatků do
> praxe a o srovnávacích pokusech na kontrolních skupinách včelstev. Pro mě
z
> toho jasně vyplynulo jediné - pokud chci dogmaticky prosazovat své
názory -
> např. metodu LBV, vhodnost nást. včelaření, měl bych si na včelnici vše
> prakticky vyzkoušet a pak s tím vyrazit do světa. A takové srovnání
> vyžaduje destítky včelstev a léta zkoumání.
>
> Leoš

Včelaři leckdy sami nebo nějaká skupina včelařů něco úspěšného vyzkouší, a
popíšou to třeba tady v diskuzi. Jenže obvykle ten popis je na pár řádcích.
Tyhle věci velice často závisí na spoustě parametrů, které je třeba uvést.
namátkou charakter stanoviště, byla snůška, nebyla, úl, rámky specifika
technologie ošetřování včelstev.... Bývá to někdy docela problém najít
všechny vlivy na úspěšnost popsané metody a bývá to dost práce a nudné, to
jsou pak ty sáhodlouhé texty, které vytvářejí výzkumníci z povolání nebo
obsáhlé návody plné "zbytečností" pro začátečníky, jak včelařit. Bývá
pravidlo, že amatérští výzkumníci, nechci je jinak nějak shazovat, tam tyto
parametry a podmínky nepopíšou. Potom se stává to, že renomovaní úspěšní
včelaři, kteří včelaří v podobných podmínkách a podobným způsobem jako ten,
co to popsal, to vyzkouší a je to u nich úspěšné, tak to nadšeně v diskuzích
oslavují. Zase jiní renomovaní včelaři, kteří úspěšně včelaří odlišným
způsobem, některé podmínky potom nemají splněné, vyzkouší to a u nich se to
nedaří. Tak píšou v diskuzích, že onen popsaný způsob nefunguje a je to
nesmysl. A diskutuje se dál. Potom do toho vstupují začátečníci, kteří ty
popisky, jak co dělat přečtou a začnou podle toho včelařit. jenomže přitom
často opomenou věci, které jsou pro zkušeného včelaře samozřejmé a proto už
o nich ani nepíše, ale u začátečníka jsou potom důvodem k nezdaru. A zase se
diskutuje a a diskutuje. Takže je třeba, když popisuju něco ve stylu "jak
to dělám já" velice uvažovat, co všechno to ovlivňuje a radši toho popsat
víc než míň a stejně tak uvažovat, když se nadchnu pro nějaký postup, třeba
popsaný na internetu.

R. Polášek

Nejpohodlnější práce v úlu je práce v zadováku. Pokud je úl dostatečně
nízko, člověk celou dobu při práci sedí a nemanipuluje s ničím těžším než je
jeden plný rámek. Teprve druhá na řadě je práce v nastavkovém úlu, když je
možné nějakým zařízením zvednout celý nástavek a umístit na nějakou pracovní
plochu a tam s ním pracovat. Práce v nástavkových úlech, pokud se pracuje
hlavně s celými nastavky, je jednoznačně nejproduktivnější, za jednotku času
včelař vyprodukuje až několikrát více medu než v zadovácích ale je to pro
včelaře v produktivním věku a dobrém zdravotním stavu. Práce v zadovácích je
pro včelaře v jakémkoliv zdravotním stavu, prakticky až do smrti. Univerzál
má tu výhodu, že se v něm dá pracovat obojím způsobem. Nevýhodu vidím v tom,
že je to úl na užší rámky na teplou stavbu, studená stavba v nastavcích na
rámky 42 nebo rámky 45 vytvářejí na zimu trochu silnější včelstva než teplá
stavba na rámky 39. Možnost zužování nebo rozšiřování po jednom rámku nebo
možnost okýnka, když už v tom úlu je, je vítaný bonus a využívání těchto
možností je podstatou včelaření v úlech s zadním přístupem. V nastavkových
úlech, kde jemné rozšiřování nebo zužování po rámcích není možné, se to musí
dohánět sílou chovaných včelstev, slabší včelstva rozšiřování po celých
nastavcích snášejí špatně a vykazují potom proti zadovákům velký propad ve
výnosech. Sledování děje na stavebním rámku přes sklo okýnka je u nastavků
nahraženo podrobnějším sledováním chování včelstev obecně, na česně, na
podložkách, shora, pokud tam je průhledná fólie atd, ale nikdy to není tak
bezprostřední jako sledování děje přímo v úlu přes průhledné okýnko. Na
druhé straně dnešní včelař ani nemá čas něco na všech včelstvech nějak
podrobně sledovat, musí přijít, kouknout, udělat během minut to, co je třeba
a zase jít na další úl, jinak by v konkurenci ostatních nástavkových včelařů
ani neobstál, pokud se chce s nimi porovnávat počtem úlů a výnosem. Takže
se jedná o dvě docela dost odlišné technologie ošetřování včelstev a způsobu
myšlení včelaře. Kdo byl zvyklý na včelaření v úlech se zadním přístupem,
těžko si zvyká na včelaření v nastavcích, je pořád něčím nečekaným omezen a
kdo včelařil jen v nastavcích, včelařit v úlech se zadním přístupem neumí a
nedokáže si to představit.
U univerzálů vidím docela dobrou možnost, jak včelařit se silnými včelstvy
prakticky stejně jako v dnešních nastavkových úlech a přitom využít
rozšiřování po rámcích a stavební rámek za okýnkem. Zrušit univerzály
vnímám jako špatnou radu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 20, 2008 11:39 PM
Subject: Re: Zuzeni na zimu


> Dobry den,
>
> mam zacatecnicky dotaz. Vcelarim v Moravskych univerzalech s plodistem a
> dvemi medniky.
> -------
> Mám takový nestandardní návrh:
>
> Vezmi tři latě, raději však prkna, přibij k nim něco - překližku,
sololit,
> prkny napříč, nějak udělej uzávěr česna na zimu. A máš dno. Doporučuji
> výšku alespoň 7cm.
>
> Včely nech tak jak jsou, nakrm je pořádně a na konci srpna dva medníky
> posaď na to vyrobené dno.
>
> Za zimních měsíců si s plodištěm zatop a vyrob si neuteplené medníky.
>
> Příští rok zazimuj včely v neuteplených a uteplených
nástavcích(mednících),
> pozoruj rozdíly a pokud dojdeš k závěru co já, tak si zatopíš i s těmi
> zateplenými medníky.
> Nebo z nich uděláš něco na odchov matek, atd.
>
> Když ne, tak budeš jako soused včelařit jen v zateplenách mednících.
>
> Podle mě, žádné okénko a přístup do plodiště nenahradí pohodlí práce v
> podletí u úlů s odnímatelným dnem. Tedy s pravým amerikáncem, jak psali
> osvětlení včelaři již před sto lety:-)
>
> Karel

Zrušit univerzály
vnímám jako špatnou radu.
-------
V tom případě je třeba poradit, jak má přerovnat rámky na zimu.
Okénko můžu mít i v nástavku, to mě osobně nepřesvědčuje, ale na koci podletí v období slídivosti a zvýšené bodavosti rozebírat medníky a plod. a zásobní plásty převěšovat do plodiště, k tomu bych se už nechtěl vracet.
A asi to nebylo ani dobré pro včely.
Tím že případně odeberu spodní nástavky jim toho moc v jejich uspořádání a přípravě na zimování nenaruším.



Karel

Okénko je spíše až druhé, první je v každém případě možnost rozšiřování nebo
zužování po rámcích. Manipulace v době slídění přirozeně problém je, s tím
se musí počítat, tady se ale jako výrazné plus projeví právě možnost onoho
rozšiřování nebo zužování po rámcích přesně na velikost včelstva. V takovém
případě potom není zas tak zvlášť moc na závadu, když během půl až hodiny,
kdy je včelstvo rozebrané, dojde na rámky ze včelstva k intenzívnímu náletu
zlodějek. Pokud se složí do úlu rámky tak, že všechny jsou obsazené,
neobsazené rámky se tam nedají a včelstvo je v pořádku, to znamená nedošlo
nešťastnou náhodou k zamáčknutí matky, včelstvo se během pár minut po
uzavření vzpamatuje a zlodějky do úlu nepustí, zvláště když se patřičně zůží
česno. A mohla být při rozebírání včelstva loupež jakkoliv intenzívní,
včelstvo zůžené na přesný počet rámků, které obsedá a při zůženém česnu
prostě žádné zlodějky dovnitř nepustí. A je jedno, jestli to je silné
včelstvo na dvakrát 20 rámcích 39x24 nebo oddělek na 5 rámcích, když počet
včel odpovídá počtu rámků, česno zůžené na průchod jedné až několka včel
prostě ubrání. U nástavků to nejde, nástavky se vždy musí doplnit na plný
počet rámků, ať je včelstvo obsedá nebo neobsedá, jenže jak mají včely v úlu
nějaké neobsednuté rámky, obvykle u česna, přestávají přes tyto rámky bránit
vlastní česno a zlodějky tak mají volné pole k průniku do úlu. Kromě toho
česna nastavkových úlů ani nejde běžnými prostředky zůžit na průchod jedné
včely, to znamená na otvor zhruba 0,8x1 cm. Ve výsledku jsou tak včelstva v
nastavkových úlech mnohem citlivější na loupež vyvolanou třeba prací ve
včelstvech nebo čímkoliv jiným než v zadovácích. Přirozeně je to taky o tom,
že včelař si může dovolit, když zpracuje dva, tři úly a vidí, že loupež se
začíná intenzívně rozvíjet, tak přestat s prací a dokončit to další dny. V
praxi, pokud úly se zadním přístupem byly ve včelíně, bylo možné i v době
intenzívního slídění v podletí i kdykoliv po snůšce pracovat ve včelstvech
celý den, včelín se uzavřel tak, že zlodějky se dovnitř nedostávaly, práce
byla obtížnější, ale loupež se zastavila v takovém stadiu, které včelstvům
nijak zvlášť nevadilo. Pokud jsou úly samostaně venku, tak tam to je horší.
Co se týká přerovnávání rámků na zimu, toho se zmocnili teoretici a zavedli
na to rozsáhlá pravidla a složité návody. V praxi úplně stačí na zimní
krmení vyhodit rámky, co se příliš odlišují od ostatních, to jest příliš
svétlé, příliš tmavé a taky trubčí a ostatní nechat v takovém pořadí, v
jakém byly předtím a doplnit dalšími podobnými.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 21, 2008 12:27 PM
Subject: Re: Zuzeni na zimu


> Zrušit univerzály
> vnímám jako špatnou radu.
> -------
> V tom případě je třeba poradit, jak má přerovnat rámky na zimu.
> Okénko můžu mít i v nástavku, to mě osobně nepřesvědčuje, ale na koci
> podletí v období slídivosti a zvýšené bodavosti rozebírat medníky a plod.
a
> zásobní plásty převěšovat do plodiště, k tomu bych se už nechtěl vracet.
> A asi to nebylo ani dobré pro včely.
> Tím že případně odeberu spodní nástavky jim toho moc v jejich uspořádání a
> přípravě na zimování nenaruším.
>
>
>
> Karel